Varhanní pozitiv v kostele sv. Michaela

PŘÍBĚH VARHAN

Nástroj dle charakteristických řemeslných detailů (bočnice manuálové klaviatury, provedení dřevěných píšťal, kovové rejstříkové páčky, čela klaviatur apod.) postavil v Příbrami usedlý varhanář Ondřej Tadeáš Kokstein (1663 – 1748). Tento varhanář patrně ne zcela zodpovědné povahy (jak vyplývá z archivních dokladů k vlekoucí se stavbě dávno již požárem zničených varhan děkanského kostela ve Vodňanech před r. 1720) svou působností do jižních Čech poměrně hojně zasahoval zejména ve druhém a třetím desetiletí 18. století. Z jeho díla se zachovalo jen několik málo nástrojů. Nejstarší je jednomanuálový nástroj s pedálem v kostele ve Všeradicích na Berounsku (cca 1700), v jižních Čechách pak přenosný pozitiv v Borovanech z r. 1711 (oba restaurovány). Největším dochovaným nástrojem jsou pak reprezentativní hlavní dvoumanuálové varhany bývalého augustiniánského klášterního kostela ve Lnářích z poloviny dvacátých let 18. století (byť zčásti postižené pozdějšími intonačními zásahy). Koksteinovy nástroj ve srovnání s dobovými nástroji v regionu charakterizuje výraznější tendence k jisté zvukové individualitě. Tak např. u borovanského pozitivu završil dispozici tou dobou již ojedinělou vysokou kvintou v poloze 2/3´, u nástroje ve Lnářích disponoval v jižních Čechách vzácnou Quintadenu a Sesquialteru, připojil i vypouštěcí ventil (Speerventil).

Varhanní pozitiv (tedy stabilní menší varhanní nástroj bez pedálu) kostela sv. Michaela stojí dobou vzniku bezprostředně za borovanským pozitivem na počátku druhého desetiletí 18. století. Jeho rejstříková dispozice zdánlivě nevybočuje z dobové praxe. Obsahuje dva dřevěné kryté rejstříky 8´a 4´polohy, Principál 2´v prospektu, dále pak Quintu 1 1/3´, Oktávu 1´a dvouřadou Mixturu 2/3´. Přesto, že vlivem vandalismu se v nástroji z původního píšťalového fondu dochovala jen část dřevěných píšťal, je u dochovalých píšťal Copuly 4´ nápadná výrazně širší menzura (větší hloubka a šířka) na rozdíl od tehdy obvyklých užších menzur. Varhanář zřejmě chtěl takto dosáhnout hutnějšího zvukového objemu 4´ polohy a posílení základu ve vztahu k vysokému kovovému Principálu 2´ a dalším vyšším rejstříkům. Zde je ovšem nutné podotknout, že hluboko do 18. století na rozdíl od dnešní praxe nebylo hlavním posláním tehdejších varhan doprovázet lidový zpěv celého kostela, nýbrž malý počet účinkujících hudebníků a zpěváků na kůru. Rejstříkové kombinace s zapojením v nástroji převažujících vysokých kovových rejstříků se užívaly pro improvizované vložky, preludia a další hudebně pojednané výplně průběhu liturgie.

Krátká a snadno udržovatelná trčková hrací traktura pozitivu pak umožňuje přesnou interpretaci dobové varhanní literatury, ovšem tzv. jihoněmeckého okruhu, který počítá s tzv. krátkou spodní oktávou (bez Fis, Cis, Gis, Dis) a zahrnuje České země, Rakousko, většinu Bavorska, tehdejších Uher a zčásti reflektujíci i praxi italskou. Protože nástroje tohoto druhu se na Táborsku, kde značná část barokních varhan byla nahrazena novými či výrazně upravena, dochovaly podstatně méně, než v chudších regionech pahorkatého příhraničí, bude restaurovaný varhanní pozitiv, v podstatě nejstarší svého druhu na Táborsku a Bechyňsku (další jsou až z doby rokoka) hodnotnou rehabilitací nejen nástroje, ale i celého původního prostoru kostela po hudebně akustické stránce.

Restaurování varhanního pozitivu podpořili:
Město Bechyně, Kulturní středisko města Bechyně, Štěpán Ondřich, Josef Veselý, Roman Kordina, Jiří Bílek, Josef Zunt, Daniel Dvořák, Ludmila Dobešová, Marika Tonderová, Jiřina Trčková, Tomáš Hajda, Aleš Lála, Ludmila a Josef Bílkovi, Michaela Zíková, Josef Kult, Marie Jahnová, Milan Jančo, Jarmila a Pavel Peštovi, Libuše a Jaroslav Lálovi, Vila Elektra, Martina a Jiří Bílkovi, Eva Růžičková, Libuše Němcová, Marcela Kabátová, Jarmila a Jaroslav Knížovi, Jiří Pihera, Marie Berešová, Zbyněk Havlíček, Predrag Kohoutek, Silvia a Nicole Stavovi, Luděk Šanda, Marie Novotná, Jindřich Staněk, Antonín Fousek, Svatava Ingrová, Jiří Zeilinger, Barbora Kodadová, Marie Sedláčková, Petr Valter s rodinou, Jan Pešta, Hynek Seiner, Jiří Heřmánek, Miroslav Klůfa s rodinou, Dagmar Sedláčková, Eliška Trojanová, Anna Sazamová, Jan Lhoták, Piccolo Coro & Piccola Orchestra, Jiří Beneš, Ondřej Chvojka, Jaromír Matoušek, Pavel Klíma, Šárka Šafaříková, Jan Váňa, Eliška Nagyová, Básník Ticho, Martina Pechová, Ivana Blažková, Jakub Mikula, rodina Šotkova, Jana Havlíčková, Pavla Ambrožová, Ondřej Kříž, Zdeněk Vřešťál, Jan Ingr, Pěvecký sbor Aleluja, Alois Sassmann, Blanka Novotná, Miroslav Navrátil, Jan Kopřiva, Dana Podlipská a další anonymní dárci...